Pokud jste někdy ochutnali brazilský drink Caipirinha, pak jste už nejspíš měli tu čest s cachaçou. Jde o destilát z Brazílie, který se vyrábí ze šťávy z cukrové třtiny a je známý pro svou jedinečnou chuť i kulturní význam. A ačkoli se mu někdy přezdívá brazilský rum, jsou zde podstatné rozdíly. Pojďme si udělat odbočku z naší série Velký průvodce rumem a společně se podívat, jak cachaça vznikla, co ji činí výjimečnou a čím se liší právě od blízce příbuzného rumu.
Historie a původ cachaçy
První záznamy o výrobě cachaçy sahají do 16. století, kdy začali v Brazílii portugalští kolonizátoři pěstovat cukrovou třtinu. Původně vznikala jako vedlejší produkt při výrobě cukru – fermentovaná šťáva z cukrové třtiny se destilovala, aby se předešlo jejímu rychlému zkažení. Brzy se však stala populárním nápojem mezi otroky a chudými vrstvami brazilské společnosti.
Na přelomu 17. a 18. století se cachaça stala dokonce důležitým ekonomickým artiklem, když ji kolonialisté začali používat jako platidlo při obchodu s africkými otroky. V tomto období se také výrazně zlepšila technika výroby destilátu, což zvýšilo jeho kvalitu i popularitu.
V 19. století se začala objevovat na stolech bohatších vrstev, kde konkurovala dováženým evropským lihovinám. V této době také začal rozmach malých rodinných palíren, které se soustředily na výrobu kvalitní cachaçy.
Ve 20. století začala pak cachaça získávat mezinárodní uznání. V roce 1922 prohlásili umělci a intelektuálové na Modernistické umělecké neděli v São Paulu cachaçu za národní nápoj Brazílie. V těchto letech se cachaça také stala základem pro drink Caipirinha, který se nyní těší celosvětové popularitě.
Výroba cachaçy
Proces výroby cachaçy začíná sklizní cukrové třtiny. Ta se pak presuje, aby se získala čistá šťáva zvaná caldo de cana. Musí se tak učinit do 24 hodin od sklizně, aby se zachovala její čerstvost.
Šťáva se pak fermentuje pomocí přírodních či kultivovaných kvasinek, které přeměňují cukry na alkohol. Tento proces trvá 24 až 48 hodin a výsledná tekutina zvaná mosto má obsah alkoholu mezi 7 a 10 %.
Mosto se následně destiluje, obvykle v měděných destilačních aparátech, což dává cachaçe její charakteristickou chuť. Výsledný destilát, který je už nazýván cachaça, má obvykle obsah alkoholu mezi 38 a 48 %.
Po destilaci může být cachaça ihned lahvována, čímž vznikne varianta branca nebo prata (tedy cachaça bílá nebo stříbrná). Může být také uložena do dřevěných sudů k dozrávání, čímž vzniká varianta amarela nebo ouro (žlutá nebo zlatá). Destiláty, které zrály v dřevěných sudech, získávají kromě charakteristické barvy také komplexnější chuť a aroma.
V čem je cachaça výjimečná
Cachaça je nápojem s hlubokými kořeny v brazilské kultuře a historii. Považuje se za národní nápoj Brazílie a je stále neodmyslitelně spjatá s tradicemi, hudbou a oslavami země.
Neobvyklý je také výrobní proces, z nějž získává unikátní svěží a ovocnou chuť. Různé typy dřevěných sudů, v nichž dozrává, jí pak dodávají další specifické chutě a aromata. S některými z druhů dřeva na sudy se přitom nesetkáte nikde jinde na světě. Pochází ze stromů amburana, bálsamo nebo jequitibá.
Cachaça versus rum
Ačkoli jsou cachaça a rum oba destiláty z cukrové třtiny, existují mezi nimi zásadní rozdíly. Tím nejdůležitějším je, že se cachaça vyrábí z čerstvé šťávy cukrové třtiny, zatímco většina rumů z melasy, tedy vedlejšího produktu výroby cukru. Díky tomu má cachaça neboli brazilský rum ovocnější a mnohem více svěží chuťový profil než většina rumů.
Dalším důležitým rozdílem je, že cachaça je typicky destilována jen jednou, což zanechává více původních chutí a aromat cukrové třtiny. Rum může oproti tomu být destilován vícekrát, aby byl výsledný produkt čistší.
A konečně, najdeme zde rozdíl i z hlediska právního – cachaça je chráněna jako brazilský produkt a musí být vyrobena výhradně v Brazílii podle specifických pravidel. Rum může být naopak vyráběn kdekoli na světě.
Konzumace a použití cachaçy
Nejvíce cachaçy se spotřebuje v již zmíněném drinku Caipirinha. Ten se kromě destilátu skládá z čerstvě vymačkané limetkové šťávy, cukru a samozřejmě ledu.
Dalším populárním drinkem je Batidas, který kombinuje cachaçu s čerstvým ovocem. Quentão, který obsahuje kromě destilátu cukr, vodu, zázvor a další koření, se pak podává horký především při zimních festivalech.
Stejně jako jiné destiláty je možné si cachaçu vychutnat při pokojové teplotě samotnou. To dává smysl především u stařených variant s komplexním chuťovým profilem.
Ojedinělé pak není v Brazílii ani použití v kuchyni; najdeme ji v marinádách na maso, omáčkách i dezertech.
Zajímavosti o cachaçe
- Cachaça je neodmyslitelně spojena s brazilským karnevalem. Během těchto slavností se v Brazílii vypije stovky milionů litrů cachaçy.
- Cachaça má v Brazílii více než 2,000 různých názvů, mimo jiné aguardente, pinga, nebo marvada.
- Nepřekvapí, že největším spotřebitelem cachaçy na světě je… Brazílie. Průměrný Brazilec jí zkonzumuje asi 12 litrů ročně.
- Nejdražší láhev cachaçy na světě byla prodána za 3,5 milionu dolarů. Byla vyrobena zlatnickou firmou Billionaires Row a ozdobena více než 6 600 diamanty.
- Dvakrát ročně, a sice 21. května a 13. září, se v Brazílii slaví den cachaçy.
Vyzkoušejte cachaçu
Pokud si chcete pálenku s cukrové třtiny nalít do některého z koktejlů, skvěle k tomu poslouží Cachaca 51. Jak ji proměnit v parádní Caipirinhu, se dočtete v našem článku o tomto brazilském národním drinku.
Radši byste si cachaçu vychutnali samotnou a porovnali její chuťový profil s rumem a dalšími destiláty? Velho Barreiro Traditional je tou správnou volbou. Unikátní zážitek z ní dělá 6 měsíců zrání v sudech ze dřeva stromů Jequitiba Rosa.
Tak co vyzkoušíte?
Přečtěte si také další díly z našeho seriálu Velký průvodce rumem a staňte se respektovaným rumovým fajnšmekrem.